Ve své praxi (retail) se velmi často setkávám s Excelem. Nic proti, jednoduchý, dostupný, rozšířený tabulkový procesor. Proč však mají někteří manažeři neutuchající potřebu používat jej jako BI (business inteligence) řešení pro svůj byznys? A to i v případě velkých nadnárodních řetězců s miliardovým obratem? Ne, to opravdu není legrace! Plánování, category management, objednávkové systémy, docházkové systémy, dokonce i skladové systémy (ten jsem jednou viděl vedený ve Wordu :) ) - to vše lze v Excelu hravě zvládnout. Tomáš Baťa dokázal vybudovat své obuvnické impérium jen s pomocí papírových skladových karet, takže proč by to nešlo s Excelem? Šlo. Jsem však skálopevně přesvědčen, že mít v roce 1894, kdy T.B. svůj podnik zakládal, možnosti dnešních BI řešení, dal by přednost před skladovými kartami některému z nich. Tak proč je Excel jako BI dnes tak rozšířený? Snažím se najít nějaké argumenty pro tento jev, ale jde to jen těžko. Jako první se nabízí CENA. Ale stejně tak rychle, jak mne tento argument napadne, jej lehce vyvrátím. V dnešním světě SaaS aplikací, kdy jich lze desítky nalézt i zdarma na internetu (pravda kapacitně omezených) a i ty placené jsou vždy výrazně levnější, než tým excelových "inženýrů", sedících v pronajatých kancelářích a tisknoucích desítky barevných grafů na pondělní poradu. A věřte, že vím o čem mluvím. :) Co takhle: MASOVÁ ROZŠÍŘENOST? "Hele pošlu Ti tabulku v Excelu." Ano, přiznejme si: kdo dnes nedokáže otevřít xlsx soubor? (Kolegové z IT prominou, stále se pohybujeme mezi retailery...). Masová rozšířenost takřka v každém notebooku kteréhokoliv manažera dělá z Excelu velmi užitečný nástroj. Ale při dnešní kategorizaci produktů a exponenciálnímu nárůstu souvisejících dat si s Excelem nevystačí ani má oblíbená vietnamská večerka v Podolí. Proto i tento argument dost pokulhává. S dalším argumentem jde do tuhého. Všichni jsme EXCELOVÍ INŽENÝŘI. Možnost vytvořit vlastní tabulku, nedejbože graf, povyšuje mou práci o level výše! Říká si spousta salesmanů. I já si to říkal. Prostě umět dobře prezentovat své výsledky je dnes kolikrát důležitější, než výsledky samotné. Nechat si od IT stáhnout data... prohnat je kontingenčkou... vybrat cool barvy... vyškemrat od markeťáka lesklý papír... být první ve frontě u HP DeskJet... a asistenka nejvyššího, které jsem ráno zištně přinesl kafe, má pod palcem kroužkovačku... ve 13:00 sedět v zasedačce jako první a významně se dívat na hodinky... To byly časy. Věřím, že to je pro spoustu salesrepů i dnes velká motivace. Ale pozor, je to záměna nástroje za výsledek! A navíc v posledních čtyřech letech v retailu nedokázali ani ty sebelepší prezentace transformovat děsivé výsledky do skousnutelné podoby. Takže i tento argument je čím dal slabší. Ještě větší argumentační kalibr: OHEBNOST! Výše popsanou logikou docházíme k tomu, že ve chvíli, kdy jdou výsledky do kopru, je potřeba je "ohnout". O správně podaných reportech, podporujících jakoukoli argumentaci, už kdysi hovořil W. Churchill, ale stává se takřka pravidlem, že se upravují data na vstupu. Nevychází úplně výsledek? Moderní BI nedokážete "upravit"? Nevadí. Používáme Excel! Co na tom, že to je krátkozraké, ale vždyť se blíží kvartální prémie... další kvartál to srovnáme. Jak něco takového končí, je lehké si domyslet. Ale určitou váhu tento argument při rozhodování o BI mít může. A teď natvrdo: JEŠITNOST! Spousta majitelů malých a středních retailových řetězců (CEE) vybudovala svá impéria na koleně z ničeho. Jsou to skvělí obchodníci (markeťáci, návrháři, výrobci, atd. doplňte dle oboru, který je Vám nejbližší), jinak by to tak daleko nedotáhli. Drží otěže svých byznysů pevně v rukou a těžko už je dnes někdo "opije rohlíkem". A teď za nimi přichází někdo s nabídkou něčeho tak elementárně vzdáleného, jako je BI. Přestože podvědomě vědí, že ten na druhé straně stolu má pravdu, něčemu z jeho argumentace i rozumí, ale vlastní JEŠITNOST jim nedovolí si profesionální BI do firmy pustit. Vždyť by tomu nerozuměli jako Excelu... vždyť by si nemohli zkontrolovat ty excelovské vzorce, nemohli by relevantně argumentovat o podobě reportů, které jim jsou předkládany (byl jsem očitým svědkem rozporování podoby reportů, nikoli jejich obsahu), neměli by pod kontrolou své salesrepy (jako kdyby je někdy měli)... A stejně jako řeší své BI cestou nejmenšího odporu (Excel), tak vyřeší i Vaši prezentaci a pro odmítnutí použijí první a nejjednodušší argument: CENU. A jsme zase na začátku. Mix výše uvedených argumentů je podle mne odpověď na otázku z úvodu. Proč je Excel jako BI dnes tak rozšířený? Jaká je Vaše zkušenost? Máte nějakou ukázku excelového inženýrství? Komentáře očekávám na LinkedIn.
1 Comment
|
AuthorVáclav Svačina Archives
February 2017
Categories |